Jak bylo patrné ze včerejších tweetů – bylo krásné počasí. Sluníčko nás zahřálo nejen na těle, ale i na duši a to je samozřejmě skvělá zpráva.

Dopoledne jsme byli u Bublavého pramene. Po obědě a odpoledním klidu jsme šli na louku hrát pálkovanou (hra podobná baseballu) . V samostatné historii pořádání táboru pod hlavičkou TORALI o.s. jsme tuto hru ještě nehráli. Pro velký ohlas od dětí budeme muset hrát pálkovanou častěji. Před výměnou družstev – v poli a na pálce – jsme si zahráli i my vedoucí. Je pochopitelné, že nejlepší odpal (a jediný homerun zápasu) měl hlavní vedoucí 🙂 Za velkého aplausu jsem si užíval svých 15 minut slávy.. . Právě mi stojí za zády jedna z vedoucích a říká, že tady tak trochu něco nevoní:-) Souhlasím s tím, co mi řeklo jedno z nejmenších dětí na táboře – pálkovaná je boží!

Slunce zapadlo nečekaně rychle a my museli pálkovanou ukončit. Přesunuli jsme se do budovy, abychom si zahráli další novou hru – stavění věže ze špaget a marchmellou. Tak klidně si hrající děti jsme již dlouho neviděli. Po dostavění jsme šli opět ven, abychom vypustili lampióny štěstí. Celkem jsme jich zakoupili 35, ale bohužel se nám nedařilo je poslat k nebesům. Dobrá polovina všech vypouštěných lampiónů neodletěla.

Po večeři jsme provedli hromadné koupání malých holek. Kluci příjdou na řadu dnes ráno. Nestihli bychom si zahrát oblíbenou schovku (samozřejmě po tmě) v budově.

Letos poprvé, po všech těch X letech, s námi nejel můj bratranec a vedoucí – Marťas Tomášek.
Je to rozený bavič a chybí nám tady ty jeho nenahraditelné grimasy.
Věřte mi, nebo ne, ale každý, kdo zná Marťase, si na něj ihned vzpomene, pokud se podívá na toto >>video<<.

Básničky od dětí s povinným použitím slov: Růžová, Rejvíz, Koběr, les.
Pozn.: Od všech 6ti družstev. Bez cenzury a korektury.

V jednom lese, růžová muchomůrka se třese.
Koběr už chce zase jíst, dá si muchomůrku na krajíc.
Starosta Rejvízu si dá taky, vyletí spolu až nad mraky.

Rejvíz to je tábor náš,
před Koběrem se ráno neschováš.
Vytáhne Tě z postele,
dřív než odbijou hodiny v kostele.
Růžová je barva jeho,
kdo ho v lese hledá, nenajde ho.

Koběr se nám pořád směje,
růžová ho dobře hřeje.
Na Rejvíze se mu líbí,
v lese v kuse krade dříví.

Na Rejvízu velikém, chodí Koběr s deštníkem.
Barvu má růžovou ke Koběru hodí se.
Chodí si s ním po lese a na šišku směje se.
A s tou šiškou zápasí o to, kdo je nejlepší.

Na táboře, na Rejvíze, růžové tváře máme.
Je tu zima, hlavně v lese, my se však nedáme.
Koběr se svým bujným hlasem, džouky stále
vymýšlí. On však jinak, než-li vtipně nesmýšlí.

Koběr má fíky, studený je les.
Červánky jsou narůžovělé,
Rejvíz je nej.

Fotky ze včerejšího dne jsou zde.
Všechny vzkazy jsou vytištěny a visí na nástěnce.