LDT 2015 – den osmý

Dobré ráno,

dnes ale s netradičním budíčkem. V 7 hodin ráno začali pracovníci MÚ Zlaté Hory sekat podél hlavní cesty trávu. Od hlav vedoucích ve stanech to je zhruba 15 – 20 m. Stěna stanu není dostatečný izolant hluku a tak to nebylo vůbec příjemné probuzení. I řada velišů schovaných ve stanech za chatou dnes byla takto netradičně vzbuzena, ale veliškám to podle jejich slov nevadilo, protože si zašly do sprchy. V chatě se kupodivu spalo dále.

Včera jsme měli relativně špatné počasí, alespoň v porovnání s předchozími dny. Celý den bylo pod mrakem s cca 22 stupni vzduchu (mimo kuchyň). Doufejme, že tento teplotní skok se neprojeví na zdraví dětí, protože teplotní výkyvy jsou pro nás všechny to nejhorší. Dnes už ale od rána svítí sluníčko, tak uvidíme, jestli vydrží „hřát“ celý den.

Včera dopoledne jsme byli na výletech – mališi na Mecháčích a veliši na pramenech Olešnice. V odpoledním klidu Mlynky (taťka dvojčat) zorganizoval turnaj v ping-pongu a zájem nebyl úplně zanedbatelný. Hráči si užili spoustu zábavy. Odpoledne jsme byli v budově, kde jsme zůstali, aby děti nemusely celý den čelit tomu teplotnímu skoku. Před večeří jsme nakonec šli ven, kde jsme stihli ještě vybíjenou. Večer přijel kouzelník, který v 19:30 začal svou kouzelnickou show pro děti. Po představení nás veliši prosili o diskotéku, ale jelikož byli celé odpoledne s aktivitou na bodě mrazu, vysvětlili jsme jim, aby si ještě naposledy odpočinuli a zítra šli do všeho zase naplno. Uplynulé dva dny jsme měli spíše odpočinkové, aby děti nabraly sílu. Dnes již budeme zase přidávat… .

Za polovinu tábora jsme prohlíželi děti kvůli výskytu klíšťat mnohokrát, ale zatím mělo klíště pouze jedno dítě (Eliška Hl.). Přestože vedoucích je mnohokrát méně než dětí, tak zde statistika zdravotníka uvádí dvojnásobný výskyt klíšťat. Čili dvě vytažená klíšťata 😉 Je na místě poděkovat jak za spolupráci Vám rodičům (podávání b-komplexu před táborem), tak i vedoucím, kteří na děti poctivě aplikují repelent.

Včera jsme měli s vedoucími dlouhou večerní poradu, na které jsme se bavili o tom, co dělají špatně a které děti potřebují větší péči. Program máme doslova nabitý hrami, ale to pochopitelně nevyřeší všechny problémy dětí. Mluvil jsem se dvěma maminkami, které obdržely od dětí dopis, kde se dítě „dožaduje“, aby si pro ně rodiče přijeli. Je to nepříjemné jak pro Vás, tak samozřejmě i pro nás. Věřte, prosím, že tyto situace nebereme na lehkou váhu a vždy Vaše podněty prověřujeme. V případě problémů vždy voláme a konzultujeme to s Vámi. Děkujeme Vám tímto za důvěru a spolupráci. Veškeré Vaše podněty jsou i nadále vítány.

Fotky ze včerejšího dne jsou na Flickru:

LDT 2015 – den sedmý

Včerejší den byl pro nás pravděpodobně tím posledním tropickým. Podle toho, co říkají ostatní v Ostravě jsme měli štěstí, že na Rejvíze nebylo horko až tak zdrcující. Právě se na nás ženou bouřky a tak čekám, co za chvíli napoví radar. Preventivně jsem již přesunul jeden stan (velišky do tělocvičny), který je trošičku níže než všechny ostatní a hrozilo by, že by byl v případě bouřky ihned centimetr pod vodou.

Celé dopoledne jsme včera hráli hru na _ebily. Velmi populární hra o náhodě, kdy děti procházejí stanovišti od jedničky do desítky a plní různé úkoly – hod kostkou, kámen-nůžky-papír, kámen v levé/pravé ruce, atp. Aby bylo více stanovišť, udělali jsme z jídelny rovněž jedno stanoviště pro zocelení (holky dřepovaly, kluci klikovali).

Po odpoledním klidu jsme se přesunuli ven, kde jsme s výjimkou přestávek na svačinu a doplňování tekutin hráli hry (přetahování, hra s vajíčkem, evoluce, hutututu, atp.). Těsně před večeří jsme otestovali skluzavku a vyhodnotili její bezpečnost jako rizikovou. Přestože jsme dětem neumožnili se klouzat, zábavy si i tak užily, protože nám dělaly most, pod kterým jsme klouzali.

Večer měla být diskotéka, ale v podstatě ani nezačala a my se přesunuli na vedlejší pozemek, kde nám jeden z místních udělal krátkou fireshow. Dětem se show moc líbila a byly z ní tak nadšení, že ihned po skončení měli na showmana spoustu otázek.

V noci se zrealizovala předem domluvená akce s hlavním vedoucím vedlejšího tábora – krádež naší vlajky. Aby nedošlo ke zbytečným konfliktům, děti byly předem instruovány a věděly, že nemají vycházet ze stanů. Po řízené „krádeži“ jsme vyslali několik odvážlivců získat, dle podmínek zlodějů, vlajku zpět – povedlo se.

Dnes nás zasáhnou s velkou pravděpodobností bouřky, proto počítáme i s variantou, že zůstaneme v budově. Večer nás pak navštíví kouzelník a děti se na něj už pochopitelně moc těší.

Fotky ze včerejšího dne jsou jako obvykle na Flickru. Opět se jedná o další rekord, protože se mi podařilo nahrát 377 fotek;-)

LDT 2015 – den šestý

Včerejší dopolední program byl spíše odpočinkový. Přeci jen spaní v lese bylo náročné. Dopoledne jsme tedy velišům dali „absolutní“ volnost a mysleli si, že budou dospávat spánkový deficit. Asi jsme naivní a nebo veliši spát nepotřebují, protože se dožadovali her;-) Mališi dopoledne hráli bažiny.

Odpoledne jsme zůstali v táboře a hráli lehké, ale časově náročnější hry – otázky, čísla, kopírku, apod. Šetřili jsme celý den síly na noční hru strašidla, která baví nejen děti, ale i vedoucí. Na twitteru jste mohli vidět vedoucího Marťase a jeho sovičku, není „kouzelný“? A pak proč se tady v táboře šíří historky o Freddym Kruegrovi. Noční hru se pokusili narušit vedoucí z jiného tábora, ale rozumně se s nimi dalo domluvit. Jeli z jejich noční hry autem a potkali zrovna děti mezi kontrolními body. Jelikož přibrzdili a chtěli je postračit, děti vyděšeně utíkali zpátky ke kontrolnímu stanovišti. Naštěstí se vše vyjasnilo a druhý den na nástupu jsme to dětem vysvětlili.

Děti to ještě neví, ale s neposednými vedoucími jsme se domluvili, že nám přijdou jejich děti ukrást vlajku a my ji půjdeme zpět vybojovat. Jelikož nemáme hlídky, vlajku budou hlídat alespoň vedoucí – to proto, aby nedošlo k nějakým neočekávaným střetům mezi dětmi. Dětem, prosím, o tom nikam zatím nepište. Nikdo kromě hlavních vedoucích obou táborů stejně neví, kdy se bude krádež konat;-)

Zajímavosti ze včerejšího/dnešního dne:

  • Hygiena dnes (úterý) nepřijela, ale dětem jsme vysvětlili, proč si musí důsledně udržovat stany v perfektně čistém stavu. V budově pak platí zákaz spojování postelí (manželské postele nejsou povoleny). Našeho strachu z hygieny využila devítiletá Vikina, která vedoucí (zdravě) provokuje. Když jsme ji při jedné takové provokaci dnes v boji „přemohli“, položená na zádech řekla, „pusťte mě, nebo to nahlásím hygieně“. Vaše děti jsou velice kreativní;-)
  • Dětem se nápad s úkoly velice líbí a již začaly na vedoucí kout pikle. Zaslechli jsme konspirační teorii, že Vás budou žádat o úkoly, abyste po třech splněných mohli dávat úkol někomu z personálu – nošení na ramenou, škrábaní brambor, dobrovolné pomalování, apod.
  • Vedoucí Elišce se podařilo na dnešní večer domluvit fireshow, takže ve 21:30 na chvíli přerušíme diskotéku a půjdeme se na hřiště podívat na představení.

Je na místě, abych upravil včera stanovená pravidla soutěže s úkoly. Již neplatí, že byste dětem mohli dávat další úkoly až po splnění předchozího. Je to čistě z praktických důvodů, protože denně tisknu 5x A4 stránek se vzkazy a ty staré jsou vyhazovány. Bude nejlepší, když si pohlídáte moje informace o tisku ve vzkazech a pak můžete vkládat další úkol. Dále je pak dobře zneužitelné pravidlo o zadávání úkolů rodinnými příslušníky personálu. Takže úprava spočívá v tom, že se tato výhrada týká pouze rodinných příslušníků mimo tábor. Jsme totiž rodinný tábor a to není vůbec pro tuto soutěž vhodné;-)

Na rekordních 289 fotek ze včerejšího dne se můžete podívat na Flickru:

LDT 2015 – slíbené fotky

Včera se mi již nepodařilo zveřejnit fotky, protože se nahrávaly několik hodin. Bojujeme tady s problémovým internetovým připojením, které nám pravděpodobně ani neumožní žádný přímý přenos.

Již hodinu nahrávám fotky ze včerejšího dne a doufejme, že rychlost bude lepší než včera.

Fotky ze dne trampolín a přespaní v lese jsou na Flickru:

LDT 2015 – den pátý

Konečně jsem se dostal k sepsání krátkého popisu událostí, které se staly včera.

Včera jsme měli den, jaký by nám záviděl snad každý organizátor táborů. Dopoledne jsme se zmalovali barevným práškem (speciálně zakoupeným pro tuto událost) a šli se okoupat do Kofoly (veliši). Mališi se povinně sprchovali u nás ve sprše a zkontrolovali jsme i jestli nemají klíště. Nakonec se ukázalo, že to bylo prozíravé, protože po osprchování se na Rejvíze objevila závada na vodovodním řádu a my byli do druhého dne bez pitné vody. Užitková voda byla k dispozici již po 4 hodinách od odstávky a tak to pro tábor prakticky nepřineslo žádné zásadní omezení.

Po odpoledním klidu šli všichni do lesa, kde je snesitelně a „nežerou“ tam muchničky. Veliše jsme po družstvech vodili na Orlí Vrch, kde mají bungee trampolíny. Mališi půjdou jindy (asi zítra), protože na to musíme vyhradit potřebný čas v programu.

Po večeři jsme se odebrali do lesa, kde jsme se díky delší přípravě místa pro spánek již nedostali k připravené bojovce. Děti nespaly na holé zemi, ale na plachtě z vagónu, kterou jsme si právě pro tento účel přivezli z Ostravy. Plachtu na tábor vozíme již 3 roky, ale až letos jsme ji využili.

V lese jsme seděli u ohně a pekli v něm brambory, na které se stála dlouhá fronta. Brambory měly být sice jen jednohubkou, ale někteří přicházeli stále a stále až do půlnoci (Jakub St.). O půlnoci již většina dětí sice spala, ale i tak jsme některé museli důrazně přemlouvat, aby už konečně ulehli k ostatním. Pak už všichni spali až do rána, kdy jsme v 8 hodin všechny vzbudili, abychom se odebrali do chaty na snídani. Celou akci narušily snad jen v 5 ráno muchničky, které nás nechtěly nechat spát. Nakonec to ale byla snad jediná kaňka na tomto úžasném „výletě“.

Zajímavosti:

  • Kača Ulm. nejprve do lesa odmítala jít přespat. Pak si to rozmyslela a s brekem nás prosila, jestli nemůže vzít své rozhodnutí zpět. Pak ještě nastaly komplikace, když zůstala při odchodu v pokoji, kde plakala, že nemůže jít, protože jsme všem řekli, aby si vzali láhev s čajem. Ona tu svou provizorní láhev (maminka zapomněla na tábor láhev nabalit) ztratila a myslela si, že ji za to necháme v chatě. Nakonec jsem ji půjčil svou láhev z kola a vše pro Kaču dopadlo dobře.
  • Natálka nemohla usnout, protože si děti mezi sebou říkaly strašidelné příhody o Freddym Kruegeru a ona se pochopitelně strašně bála. Usnula až když jsme šli všichni spát a vedoucí si lehli těsně pod děti, aby je pomyslně od Freddyho ochránili.
  • Jakub Pej. si včera chtěl rozmyslet přespání v lese, ale když se dozvěděl, že v chatě nebude spát žádný „mališ“ kluk, zůstal spát v lese:-)
  • Otec Lucinky Luk. mi předevčírem v noci psal SMS, jestli bych nemohl vzít Lucinku na nějaký můj běh. Nakonec se přidala ještě Barča Hol. a Janka Ovš.

Napadla nás jedna hra, která by se týkala jak rodičů, tak dětí. Jestli to bude „fungovat“ nevíme, ale stojí to za vyzkoušení. Rodiče si vymyslí pro své dítě úkol, který zapíšou do vzkazů. Jakmile se úkol objeví na nástěnce, bude na dítěti, jestli ho splní. Rodiče si vymýšlí nejen úkoly, ale i odměnu, která dítě bude doma čekat. Aby byla soutěž zajímavější, tak se mohou zapojit i rodinní příslušníci našeho personálu;-)

Pravidla hry:

  • Vedoucí dětem vysvětlí pravidla hry (po zapsání prvního úkolu do vzkazů).
  • Rodiče zapíšou do vzkazů úkol a odměnu, která na dítě bude čekat doma.
  • Děti si musí samy na nástěnce úkol přečíst a pokud úkol nebude narušovat program, musí ho splnit před vedoucími/dětmi s tím, že musí být úkol zdokumentovatelný formou fotky/videa.
  • Rodič se o splnění úkolu dozví pouze ze zveřejněné fotky/videa.
  • Rodič smí úkol svému dítěti přes vzkazy připomínat.
  • Rodič může zadat svému dítěti další úkol jen v případě splnění toho předchozího.
  • Pokud by „náhodou“ soutěž dospěla do situace, že dítě úspěšně splní 3 úkoly po sobě, mohou rodiče daného dítěte zadat úkol i někomu z personálu;-)
  • Je jen na rodičích, jak své dítě bude motivovat, ale pokud se bude jednat o zajímavý úkol (hodnotí vedoucí mezi s sebou), tak my děti na táboře ještě odměníme céčkama, které v průběhu tábora děti sbírají.
  • Vedoucí přislíbili, že pokud je to nějak nezatíží, mohou se splněním úkolu dítěti pomoci.

Příkladem může být zmíněný „úkol“, že Lucinka si má jít s nějakým vedoucím zaběhat. Tento „úkol“ sice nebyl odměněn, ale byl zdokumentován a to je cílem této soutěže. Splnit úkol a mít ho zdokumentovaný formou fotky/videa. Další příklady již stručně – sportovní výkon, básnička, pomoc personálu, výměna špinavého trička, apod.

Fotky ze včerejšího dne bohužel kvůli technickým problémům s připojením k Internetu ještě stále nejsou vypublikovány. Pevně doufám, že se mi to podaří nahrát do noční hry, do které bych se velmi rád zapojil a nebudu tak u počítače.

Fotky jsou na Flickru – fotky se nepodarilo do odjezdu na noční hru nahrát, zveřejněny budou zítra.

 

LDT 2015 – důležitá informace

Abych předešel nesprávným a neúplným informacím od dětí směrem k Vám rodičů, je potřeba Vám oznámit důležitou informaci. Na Rejvíze od odpoledne neteče voda. Naštěstí díky místním občanům jsme si včas udělali dostatečné zásoby. Mališi byli dnes dopoledne hromadně osprchovaní a veliši se alespoň koupali v místním potoce s „pracovním“ názvem Kofola. Oběd jsme stihli vydat a nádobí je již umýté. Čaj jsme měli z rána dostatečně předvařený a stihli jsme dětem připravit i vodu se šťávou. Děti právě odcházejí do lesa s dostatečnou zásobou čaje a navíc zajdou k vodárenskému zdroji (studánce), kde rovněž mohou doplnit tekutiny.

Vše již od prvního nahlášení řeším(e) s pracovníkem Zlatých hor, který nás nyní v 15:30 navštivil a ujistil nás, že voda poteče ještě dnes. Voda bude pitná ale až od zítřka. Podle prvních informací se mělo jednat o nedostatek vody v místní zásobárně, nakonec se ale jednalo o poruchu na vodovodním řádu někde pod naší chatou.

Poupravili jsme večerní jídelníček a místo smaženého řízku s bramborami budeme mít brambory s mlékem. Veliši dnes jdou povinně přespat do lesa (plánovaný program – překvapení) a mališi budou mít přespání pod širým nebem dobrovolné.

Voda již v tuto chvíli opět teče, ale budeme se držet instrukcí pracovníka úřadu Zlatých hor a vodu budeme považovat za pitnou až zítra.

Děkujeme za pochopení nastalé situace.

LDT 2015 – den čtvrtý

Dobré ráno!

Dnes má být sice jeden z nejteplejších dní, ale teď ráno to vypadá, že by nám mohla pomoci od sluníčka lehce zatažená obloha.

V noci šly některé holky spát na trampolínu (velmi žádané místo k přespání), ale při kontrole ve 4 ráno jsem zjistil, že se venku pod širákem nedá spát, protože vylezla miliarda muchniček. Holky se o hodinu později přesunuly do stanu, kde se nájezdům hmyzu dalo odolávat.

Včerejší mokré odpoledne bylo nejen velice zábavné, ale hlavně nás všechny osvěžilo. Při zpětné vazbě od rodičů před dvěma roky nám několikrát bylo naznačeno, že děti hodně mrzela absence opékání párků. Včera nás navštívil náš dlouholetý kamarád a bývalý vedoucí Tomáš Pastrňák, který nám přijel opékání párků zpříjemnit zpěvem a hrou na kytaru. Musím konstatovat, že se jednalo o velmi podařený večer a nejstarší holky doslova odmítaly od ohně odejít.

Nemohu si odpustit poděkování kuchyňskému personálu – Jitule, Drát, Adam, Arny. Díky kachlovým kamnům bylo včera v kuchyni 44 stupňů a to je opravdu nesnesitelné prostředí. Včera jsme měli na večeři koprovou omáčku s bramborem a vajíčkem. Každoročně byla potřeba mé korekce při dochucování. Letos poprvé za mnoho let se Jitce podařilo uvařit koprovou omáčku bez mé asistence;-) O koprové omáčce zde píši každoročně. Např. loni:

Dnes jsem měl s kuchyní dohodu, že já udělám koprovku a Drát (pomocník v kuchyni) Vám půjde napsat tuto zprávičku. Dohoda nakonec neplatí, možná dobře pro Vás (Drát umí psát jen smajlíky) a dobře i pro děti (udělat si umím jen hranolky). Kuchařka Jitka Vám chce tímto vzkázat, že Vám někdy popíše, jak jsem před lety dochucoval koprovku. Patřičně jsem tehdy celému táboru dal najevo, že jsem přes koprovku odborník a že kdybych ji nedochutil, tak není tak výborná. Od té doby mě nutí ji vařit, ale vždy jsem se tomu vyhnul;-)

Letos Vám kuchařka přese mě vzkazuje, že by si za koprovku zasloužili v kuchyni klimatizaci. Jako strážce táborové kasy toto přání zamítám.

Zajímavosti/příběhy ze včerejšího dne:

  • Včera jsem si potřeboval na chvíli odběhnout od táboráku a všiml jsem si, jak Helenka Jur. odchází z pokoje. Přestože je na chatě běžné, že děti i vedoucí odejdou z pokoje a nejenže za sebou nezavřou, ale pochopitelně ani v pokoji nezhasnou. Je potěšující, že jsou stále ještě děti, které mají zafixované, že po odchodu z pokoje se zhasíná a zavírají dveře. Touto odrážkou netvrdím, že se tak automaticky nezachová více dětí, ale zrovna u Helenky jsem si toho včera všiml.
  • I Martin Vlt. jde ostatním příkladem. Martin viděl vedle dřevníku ležet dvě prázdné PETláhve a aniž by mu kdokoliv cokoliv říkal, sebral PETky a sešlápnuté je vyhodil do kontejneru.

Další extra porce fotek je na Flickru:

LDT 2015 – den třetí

Začal nám další táborový den. Každý rok se těšíme na slunečné táborové dny, ale pravdou je, že takový extrém není úplně co bychom chtěli. Snažíme se chodit více do lesa, kde není takové vedro, přímé sluníčko a taky tam nejsou jinak všudypřítomné muchničky.

Děti se teď nacházejí někde na procházce lesem a díky twitteru se i my v táboře dozvídáme, jestli vedoucí plní denní plán. Vedoucí Koběr před chvílí publikoval na twitteru fotky, které zachycují ochlazování v Černé Opavě.

Tip: Víte, že zde na stránkách se zobrazuje v twitterovém rámečku pouze jedna fotografie, ale my se snažíme vždy do tweetu dát fotek více?

Několik zajímavých informací ze včerejška/dneška:

  • Jedna z maminek do vzkazů zapsala, že doufá, že děti nemusí za vzkazy taky klikovat;-) Nemusí, zatím:-)
  • Vytvořili jsme si skluzavku a právě nám jede z Ostravy i pěna do koupele. Vše zkusíme dnes využít pro mokré odpoledne, kdy se budeme v táboře chladit vodou… .
  • Při včerejší noční hře se ukázalo, že veliši ze stanů se nebojí výzev. Nikoho jsme do nočního výsadku nemuseli nutit. To se nedá říct o veliších v budově, kteří měli s mališemi stezku odvahy. Oskar a Honza Hal. proběhli cestu ke hřbitovu a zpět s takovým nadšením, že jsme až litovali, že jsme je neposlali s ostatními na noční výsadek. To se nedá říct o Víťovi Pra., Kači Hom., Adélce Mar. a Adamu Gav., kteří se tak báli, že nakonec ani nevyšli. Naopak, všichni mališi stezku odvahy bez obtíží absolvovali a dokončili.

Fotky ze včerejšího dne a dnešního rána jsou na Flickru:

PS: Děkuji všem za včerejší přání k svátku. Už jsem později nestíhal odpovídat, proto bych chtěl poděkovat nyní.