Fotky ze včerejšího dne jsou na Flickru:

Naposledy zdravím(e) táborové příznivce.

Na táboře se nám letos povedlo snad vše zásadní, co jsme si naplánovali. Navštívili nás kouzelník Ray Salman, který se může pyšnit 1. místem z Mistrovství České Republiky v Moderní Magii a hudebník Tomáš Patrňák, vítěz soutěže Amatérské scény na Rádiu Jizera. Všechny děti si měly možnost zadovádět v krásné přírodě Jeseníků, přespat v lese a kromě strachu z nočních her se musely poprat i se bangee trampolínami, které jsou na Rejvíze teprve od letošního jara. Co všechno jsme společně zvládli, překonali a zažili určitě víte z tisíců fotek, stovek vzkazů pro děti od rodičů, záznamu z přímého přenosu, desítky videí a pravidelných denních reportů pro Vás všechny… přátele táborového života. A pokud to nevíte, jak to s dětmi chodí po příjezdu, myslete prosím na to, co napsala loni maminka od Martinky Povové:

O táboře se u nás mluvilo v podstatě celý rok. Půl roku po příjezdu se vzpomínalo a smálo, půl roku se opět vzpomínalo a těšilo :-). Po příjezdu se mnou děti moc nemluvily, rozjímaly a smutnily, že už se musely vrátit domů. Ze začátku, když byli malí, mi z toho bylo trochu smutno, že se jim po mamince nestýskalo. Brzy jsem si ale uvědomila, že je to moc dobře!

Každý rok děkuji a chválím mnoho z nás. Letos to děkování zkrátím na jediné – děkuji, upřímně děkuji kuchyni! Jitka, Drát, Arny a Adam odvedli profesionální práci. Kdo mě zná, ví, že chválu ode mě uslyší málo kdo. V obrovských vedrech museli pracovat v doslova nelidských podmínkách. Jitka a Drát chodili z kuchyně večer tak unavení a sedření, že se opravdu divím, že to nevzdali po prvních třech dnech.  Navíc vše dělají bez nároku na odměnu. Mimochodem, kuchyň nezkazila ani jedno jediné jídlo, což se běžně stane opravdu každému. Jestli si někdo za letošní rok zaslouží být označován za nepostradatelného (hláška mezi námi vedoucími), pak to byla Jitka a Drát. Přátelé, děkuji Vám! Každý je nahraditelný, ale Vy jste se stali nepostradatelnými.

Každý rok si na konci tábora říkám(e), jestli jsme udělali maximum, co se nám povedlo, nepovedlo a jestli není čas skončit úplně, protože už na to nestačíme?! Od roku 1999, kdy jezdím na náš tábor jako vedoucí, vždy říká vedení, tohle je poslední rok, který dělám(e). Duha se vždy objeví až po bouřce a tábor se má hodnotit až s odstupem času. Není ale jednoduché rok co rok převzít to nejcennější druhých a čtrnáct dní za ně ručit „hlavou“. Nejde jednoduše před táborem či v jeho průběhu konstatovat:

Ak sa to nepodarí, tak sa nič nedeje, ľudia si nájdu iného
tak to chodí, úspech je všetkých, neúspech iba jedného…

Na hodnocení tábora námi vedoucími si ještě nějaký čas počkám(e), protože jak řekl Karel Čapek: Čas je největší síla života. My sílu teď všichni budeme rozhodně potřebovat. Není to pochopitelně jen o síle, protože lidem často nechybí síla, ale vůle a o tu jsme zatím nepřišli.

Několik ostatních informací na závěr…

Děti měly zanedbatelný počet klíšťat, celkem jsme u dětí nalezli a odstranili tři klíšťata. Pokud si uvědomíme, že riziko aktivity klíšťat je na čísle 7 z 10, pak je to velmi pozitivní zpráva. Které děti měly klíště se dozvíte po příjezdu, kdy to bude i s úrazy a zdravotními problémy hlásit zdravotník.

Hygiena nás, stejně jako loni, nepřijela zkontrolovat. Na druhou stranu si mohou být asi jisti, že jsme na ně museli být celý tábor připraveni.

Kartičky pojištěnce a potvrzení lékaře přibalíme dětem před odjezdem do kufru. Příjezd je naplánován na 16. hod. na parkoviště před Domem kultury města Ostrava, čili na místo odkud jsme odjížděli.

Online formulář pro přihlašování na podzimní tábor, který se uskuteční v termínu podzimních prázdnin (28.10.-1.11.), zveřejníme začátkem září. Dovolím si využít současných Vašich kontaktních čísel a týden předem Vás budu upozorňovat SMSkou.

TORALI o.s. si ještě touto cestou dovoluje pozvat všechny milovníky kvalitních českých filmů na premiéru projekce Kinematografu bratří Čadíků v Hrabové. Promítání filmů se uskuteční za každého počasí na hřišti TJ Sokol Hrabová ve dnech 2., 3., 4. a 5. září a začátky jsou naplánovány vždy na 20:00 hod. TORALI o.s je spolupořadatelem této akce.

Co napsat na závěr ?!

Děkujeme za důvěru, děkujeme za Vaše díky ve vzkazech, děkujeme za balíčky vedoucím, děkujeme dětem, že to s námi vydržely a děkujeme všem za pomoc s přípravou, realizací a úklidem.

Pamatujte si, že i z 5. letního tábora pod značkou – TORALI o.s. – děti domů přijedou sice špinavé, unavené, ale doufám(e), že plné zážitků a v rámci možností zdravé!

PS: Fotky se budeme snažit ještě nějaké přidávat (Flickr, Twitter), tak dokud Vám děti nepředáme, zůstaňte nám ještě 23 hodin věrni…

Konec hlášení.

Za celý náš tým Radomír Orkáč (aka Radys)

Poslední vzkazy pro děti budeme tisknout dnes v 15:00. Po tomto termínu již nebudeme moci zaručit, že najdeme čas na jejich tisk.

Fotky a informace budeme ještě dnes přidávat, ale twitter již bude pro zbytek tábora spíše v útlumu.

Děkujeme za pochopení.

Fotky ze včerejšího dne jsou na Flickru:

Na parkoviště naproti Domu kultury města Ostravy přijedeme ve středu v 16:00.

Všechno jednou skončí, ale vzpomínky (snad jenom ty dobré) si děti odvezou.

Do poloviny tábora většinou utíká čas velmi pomalu, ale to je pochopitelné. Všichni mají na začátku spoustu sil a hraje se jedna hra za druhou. Druhá polovina našeho každoročního pobytu utíká jako Drát před dětmi při „oslavě“ svých narozenin. A to Drát umí utíkat velmi rychle!

Je to k nevíře, ale kromě dvoudenního ochlazení jsme měli po 5 letech nejlepší, doslova vysněné, počasí. Všichni víte, že první týden prázdnin byl až nezvykle slunečný/horký a my jsme se toho pokusili patřičně využít. Přespání v lese, venkovní noční hry, táborák s opékáním párků a kytarou, koupání v Kofole a duhové odpoledne. Jedná se o akce, které nám v uplynulých letech opakovaně nevyšly právě kvůli počasí.

Jak to tak bývá, ochlazení přináší dětem i vedoucím nachlazení. Nemocí bylo i tak relativně málo, přisátých klíšťat bylo ještě méně, ale bohužel drobných! úrazů bylo zase až moc. Tento příspěvek píšu dva dny před odjezdem, a tak si nedovolím napsat, že nebyl vážnější úraz. Jednou jsem to v minulosti udělal a vedoucí Koběr skončil s lehkým otřesem mozku v nemocnici. Tábor končí, až když předáme poslední dítě, hlavně nic nezakřiknout! Oddychneme si až po táboře, jen doufám, že od Vás rodičů nepříjde opět rána v podobě informace, že Vaše dítě má vši. Snažíme se s tím bojovat tak, že všechny děti po příjezdu i v průběhu tábora kontrolujeme, ale jestli to je dostačující ukážou dny po táboře. Pokud by se situace loňského roku opakovala, určitě okamžitě budu všechny informovat SMSkou.

Letos byly děti nezvykle hodné. V budově jsme moc nemuseli ani řešit žádné narušování pořádku;-) a prakticky všechny budíčky probíhaly tak, že jsme budili děti my – vedoucí, nikoliv naopak, jak to bývalo zvykem. Jen velkým holkám se dařilo několik dní vyhýbat rozcvičkám… jen tak jim to pochopitelně neprošlo.

Sice jsme nebyli v lanovém centru, ale „nevyužité“ peníze jsme investovali do jiných akcí – skákací hrad, kouzelník až z daleké Prahy, speciální posypové barvy na tělo, bangee trampolíny. Finančně to sice vyšlo o něco dráž, ale bylo to za cenu pestřejšího programu.

Pokračování později …

Dnešní den začínáme „zataženě“. Víkend byl slunečný a panovalo ideální počasí, ale v noci nám začalo pršet. Veliše z klasických stanů jsem pro jistotu přesunul na noc do budovy. Přestože jsem neočekával žádné zásadní problémy (mokro ve stanu, vyplavení), radši jsme je nechali spát v naprostém suchu. Stany s podsadou nemají se špatným počasím žádný zásadní problém, proto většina dětí ve stanech zůstala. Pokud bude příští rok tábor, asi pořídíme ještě dva stany s podsadou;-)

Včerejší den byl ve znamení olympiády a Slavíka. Olympiáda se vyvedla na jedničku a z videa můžete vidět, jak skvělé výkony děti podávaly. Ve videu se zaměřte na Honzu Luk., především tedy na kluka házejícího oštěpem. Nevíme, kde se Honza techniku naučil, ale měli bychom mu začít říkat Honzo Železný! Dokonce, když jsme po Slavíkovi dětem video (respektive dvě videa v jednom) pouštěli, za hod oštěpem si Honzík vysloužil aplaus všech. Standing ovation „obdržela“ Kajka svým jedinečným skokem na trampolíně. Nutno říct, že děti celý tábor remcají, proč je fotím a natáčím a nyní byly nešťastné, že nejsou na videu. Od vytvoření pracovní verze videa, které jsem tvořil asi 4 hodiny, se děti dožadovaly focení a natáčení formou zpomaleného záběru jenom abych je do videa zařadil. Video jsem připravoval především pro Vás rodiče, abyste nám odpustili situaci, když by nevyšel přímý přenos ze Slavíka. Video není nijak kvalitně zpracované, ale budu z něj moc vycházet po táboře pro případné video, které by shrnulo dění na táboře.

Jsem si vědom, že přímý přenos nebyl nikterak oslnivý, ale problém byl především na straně nekvalitního internetového připojení, které zapříčinilo špatnou kvalitu a vypadávání obrazu. Loni bylo ještě vše v pořádku a přenosů bylo požehnaně, ale letos již od začátku tábora bojuji i s pouhým zveřejňováním fotek.

Dnes nás čeká pobyt především v budově. Budeme chtít jít i na alespoň kratičkou procházku, ať nejsou děti celý den zavřené v tělocvičně, ale uvidíme, co nám počasí dovolí.

Fotky ze včerejšího dne jsou na Flickru:

Video (především) z olympiády je na youtube:

Předpokládaný začátek: 20:30 (+15 minut)
Odkaz na vysílací stream na Google Hangout: zde

Bohužel Vám nemohu rozeslat SMS, protože nefunguje SMS brána.
V případě technických potíží budeme nuceni přenos úplně zrušit.
Předem se případně omlouvám.

Pravděpodobný začátek Slavíka a tedy i přímého přenosu je naplánován na 20:30.

Více informací před začátkem.

Chyba na straně T-Mobile:

Dnes ráno nastala situace, kterou si z celé historie táborů na Rejvíze nepamatuji. Veškerý personál (pochopitelně včetně vedoucích) byl dříve vzhůru než všechny děti. Děti měly mít budíček až v 9 hodin, ale i tak jsme ho nakonec posunuli na 9:15, protože prakticky všechny děti ještě spaly. Po budíčku následovala rozcvička, na které se potvrdilo naše podezření, že velké holky se schovávají ve stanech a v budově, aby nemusely na rozcvičku. Pátrací akci následoval zasloužený trest a jelikož je pěkné počasí, došlo mimo dřepů i na vodu.

Včerejší den zahájili mališi výletem za borůvkami. Veliši šli za místní faru hrát pálkovanou, která nebyla špatná, ale pravděpodobně demotivujícím faktorem byla příliš velká vzdálenost mezi metami. Po obědě měli mališi v areálu opičí dráhu a veliši prošli okruh na noční hru. Po drobných hrách jsme před večeří hráli latríny (dopravení životu do sklenice, vedoucí životy brali). Včera jsme stihli i poslední noční hru venku. Děti šly okruh, kde poznávaly vytištěné/namalované vlajky, osobnosti a pohádkové postavy.

Dnes nás čeká olympiáda, která v době psaní příspěvku již začala.

Ještě Vás budu informovat SMSkou, ale večer bych se pokusil o přímý přenos ze Slavíka. S přípravou problém nebude, je ale možné, že přenos naruší časté výpadky připojení. Začátek předběžně plánujeme mezi 20:00-20:30.

Fotky ze včerejšího dne jsou na Flickru: