Dobré ráno!

Dnes má být sice jeden z nejteplejších dní, ale teď ráno to vypadá, že by nám mohla pomoci od sluníčka lehce zatažená obloha.

V noci šly některé holky spát na trampolínu (velmi žádané místo k přespání), ale při kontrole ve 4 ráno jsem zjistil, že se venku pod širákem nedá spát, protože vylezla miliarda muchniček. Holky se o hodinu později přesunuly do stanu, kde se nájezdům hmyzu dalo odolávat.

Včerejší mokré odpoledne bylo nejen velice zábavné, ale hlavně nás všechny osvěžilo. Při zpětné vazbě od rodičů před dvěma roky nám několikrát bylo naznačeno, že děti hodně mrzela absence opékání párků. Včera nás navštívil náš dlouholetý kamarád a bývalý vedoucí Tomáš Pastrňák, který nám přijel opékání párků zpříjemnit zpěvem a hrou na kytaru. Musím konstatovat, že se jednalo o velmi podařený večer a nejstarší holky doslova odmítaly od ohně odejít.

Nemohu si odpustit poděkování kuchyňskému personálu – Jitule, Drát, Adam, Arny. Díky kachlovým kamnům bylo včera v kuchyni 44 stupňů a to je opravdu nesnesitelné prostředí. Včera jsme měli na večeři koprovou omáčku s bramborem a vajíčkem. Každoročně byla potřeba mé korekce při dochucování. Letos poprvé za mnoho let se Jitce podařilo uvařit koprovou omáčku bez mé asistence;-) O koprové omáčce zde píši každoročně. Např. loni:

Dnes jsem měl s kuchyní dohodu, že já udělám koprovku a Drát (pomocník v kuchyni) Vám půjde napsat tuto zprávičku. Dohoda nakonec neplatí, možná dobře pro Vás (Drát umí psát jen smajlíky) a dobře i pro děti (udělat si umím jen hranolky). Kuchařka Jitka Vám chce tímto vzkázat, že Vám někdy popíše, jak jsem před lety dochucoval koprovku. Patřičně jsem tehdy celému táboru dal najevo, že jsem přes koprovku odborník a že kdybych ji nedochutil, tak není tak výborná. Od té doby mě nutí ji vařit, ale vždy jsem se tomu vyhnul;-)

Letos Vám kuchařka přese mě vzkazuje, že by si za koprovku zasloužili v kuchyni klimatizaci. Jako strážce táborové kasy toto přání zamítám.

Zajímavosti/příběhy ze včerejšího dne:

• Včera jsem si potřeboval na chvíli odběhnout od táboráku a všiml jsem si, jak Helenka Jur. odchází z pokoje. Přestože je na chatě běžné, že děti i vedoucí odejdou z pokoje a nejenže za sebou nezavřou, ale pochopitelně ani v pokoji nezhasnou. Je potěšující, že jsou stále ještě děti, které mají zafixované, že po odchodu z pokoje se zhasíná a zavírají dveře. Touto odrážkou netvrdím, že se tak automaticky nezachová více dětí, ale zrovna u Helenky jsem si toho včera všiml.
• I Martin Vlt. jde ostatním příkladem. Martin viděl vedle dřevníku ležet dvě prázdné PETláhve a aniž by mu kdokoliv cokoliv říkal, sebral PETky a sešlápnuté je vyhodil do kontejneru.

Další extra porce fotek je na Flickru: