Z Rejvízu zítra vyjedeme ve 14 hod., takže v Ostravě bychom se měli na parkovišti pod Frydlantskými mosty objevit v pátek 15.7.2016 v 16:00. Jednou cesta trvá hodinu a půl, jindy zase dvě a půl hodiny. Bohužel nelze přesněji naplánovat příjezd. Napíšu ještě všem rodičům SMS, když budeme vyjíždět. Je možné, že i příjezd, stejně jako odjezd, bude provázet zmatek, protože v Ostravě právě probíhá Colours of Ostrava. Opět přijedou dva autobusu a opět není možné rozdělit zavazadla podle toho, kdo kde cestuje. Za veškeré případné komplikace se předem omlouváme.

Předání věcí dětem

Kartičku pojištěnce, lékařské potvrzení a potvrzení pro zaměstnavatele/pojišťovnu dáme přímo dětem. Letos poprvé se pokusí doktor sepsat události ze zdravotního deníku na papír, který každému dítěti dáme do kufru. Budete-li mít později jakýkoliv dotaz, budou na papíře i kontaktní údaje na doktora.

A nyní slíbené “krátké” (vy)hodnocení

Nevím jak začít, protože den se má hodnotit až úplně skončí. Stát se totiž může ještě cokoliv… Jednou jsem napsal, že se nic “vážného“ nestalo a pak vedoucí Koběr utrpěl lehký otřes mozku. Jindy jsem do hodnocení napsal, že vše dopadlo dobře a že předáním dětí tábor skutečně skončí. Pak mi po příjezdu domů chodily SMSky od rodičů, že děti mají vši.

Zatím jako nejhorší zprávy hodnotím to, že jsme tady měli vši a že dětem bylo nevolno z párků. Záleží nám na tom, abyste se to vždy dozvěděli od nás, ať můžete zareagovat, když s tím náhodou přijdou děti. Nikdy jsme nic netajili, ale letos jsme se snažili všechny rodiče informovat dost možná dříve, než se „událost“ dozvěděli všichni vedoucí. Odměnou nám byla téměř až bezmezná důvěra, kterou jsme z vás “cítili” a které si samozřejmě nesmírně vážíme. My víme, že máme vaše poklady a proto se tak snažíme. Je dost možné, že děláme absolutní maximum. Někdy ale nestačí ani maximum. Ještě teď mi rezonuje v uších volání jedné holčičky rodičům, kdy říkala – “Tati, prosím, já Tě prosím, řekni mi, že pro mě přijedeš v pátek. Já Tě prosím!”. Tohle bude moje noční můra ještě mnoho let a v tu chvíli jsme měl sto chutí sednout do auta a odjet domů. Jenže osud zařídil, že tady jely pouze děti naprosto úžasných rodičů, kteří nás vždy podpořili, když jsme to potřebovali.

Letošek mě i v jednom zklamal, ale mohl jsem si za to sám. Mimo areál tábora jsem se s dětmi podíval pouze jednou. Štvalo mě to tak (i za ostatní z kuchyně), že jsem musel zorganizovat “výměnu manželek”. S dětmi chce tady pracovat každý a někdy mám pocit, že si to vedoucí ani neuvědomují. Vařit, uklízet, volat rodičům, zařizovat různé věci, posílat objednávky, jezdit do Jeseníku, prostě pracovat… můžeme i doma. Bavit se, čerpat energii od dětí a vidět jejich úsměv v takovém množství však nelze nikde jinde než na táboře a chtějí to zažít všichni i „ostatní“ personál, proto to taky děláme. Kromě Jitule, která má za tu dřinu v kuchyni drobnou, respektive směšnou odměnu, nedostane nikdo z nás za tábor ani korunu. Dětský úsměv desítek dětí je ale k nezaplacení.

V první polovině tábora se tady hodně tesknilo a já věděl, že když to ve spolupráci s rodiči vydržíme prvních 7 dnů, že to všechno dopadne dobře. V druhé polovině tábora děti kvůli stesku ani jednou žádnému rodiči nevolali. Pamatujte si prosím však do budoucna jediné – pokud dáte někdo dítěti na tábor mobil, snížíte v takových situacích šanci na vyřešení prakticky na minimum. Mobily jsme zakázali právě po takové zkušenosti. Jedno dítě prozvoňovalo kvůli stesku rodiče každé dvě hodiny a ti mu pak museli zpět každou chvíli volat. Podobných zkušeností však bylo do té doby více. Takový nápor na psychiku nevydrží rodiče, děti a samozřejmě my to bereme jako „podpásovku“.

Za tábor jsme díky skvělému počasí zvládli vše, co jsme měli v plánu. Slovy Dráta “dá se říct…”, že je to také svým způsobem forma odměny za ty týdny příprav. Počasí prvních 14 dnů prázdnin je vždy problémové, ale letos bylo naprosto skvělé. Nic na tom nezměnil ani dnešní den, přestože celý pršelo. Deště a zimy bylo málo, vedra žádná a kromě jedné výjimky, bylo i v noci přijatelně teplo.

Počet vytažených klíšťat byl letos (14) o mnoho vyšší než loni (2), ale stále je patrné, že ve srovnání s jinými tábory (46 v nedalekém táboře) to je úspěch. B-komplex/pangamin opět pomohl!

Dařilo se i našemu přenosovému vozu a pirátskému vysílání. Možná mi nebudete věřit, ale několikrát za rok mám sny o tom, že jsme na táborový web nedali žádný obsah/fotky několik dnů. Celý zpocený se pak vzbudím a musím si říkat, že to byl jen sen…

Často odpovídám na dotazy, jestli to byl můj/náš poslední tábor, když s takovou pravidelností říkám, že ten letošní je určitě poslední. Je však prakticky jisté, že po 23 letech nevynechání jediného táborového dne, budu muset tábor (podzimní) z rodinných důvodů vypustit. Podzimák bude opět o podzimních prázdninách a pomohu i s přípravou. Letní tábor 2017 je v ohrožení pro všechny, protože se stále více šušká, že bude chata U Tetřívka prodána. Alespoň na to údajně tlačí pražská Akademie věd.

Necháváme však trable na pozítří…

Poděkování

Na prvním místě děkuji své ženě, že mě sem vůbec „pustila“ a že mi byla oporou. Všichni děkujeme Jitce!, protože to je člověk, kterého bychom měli platit zlatem!, kdybychom mohli. Je nenahraditelná. Děkuji i ostatním z kuchyně, i když někteří to letos místy flákali;-) “Dá se říct…”, že to bylo ale ještě snesitelné. Adame a Mlýnky jsem si vědom, že po Jitce jste byli dalším nosným pilířem kuchyně a děkuji vám za to. Vedoucí jsou kapitola díků sama pro sebe, protože je jich více než ostatních;-) V průběhu tábora museli snášet ode mě dost emotivních projevů. Platí na ně sice cukr a bič, ale naštěstí můžu konstatovat, že i letos to byl „přeslazený“ tábor. Jsem pyšný na to, že patřím do tohoto soukoulí, jsem pyšný na vás, rodino TORALI! Vedoucí, “zakukejte“.

Děkujeme sponzorům, dětský úsměv patří i vám!

• FOFR kurýr,
• papírnictví MIKESKA,
• hračkářství MIKI FUN
• stavební firma Tomáš Straub
• … a mnoho rodičů a dalších přátel TORALI

Výsledky soutěže rodičů (viz tabulka)

• Družstva dětí obdržela počet bodů za jeden celý táborový den v celotáborové hře.
• Nevím přesně za jak dlouhou dobu, ale po táboře zašleme rodičům dětem výherců pohled.
• Možná byste měli vědět, že kdyby rodiče Bombasů získali o jeden bod navíc, tak by to mělo vliv i na výsledek celotáborové hry u velišů.

Mališi:

1. Matildy
2. Zelenáči
3. Ruďáci

Veliši:

1. Modrasové
2. Bombasové
3. Žluťasové

Vítězové v bodování pokojů

• Pokoj č. 6 (Terka Mušálková, Monča Kaczmarzová)
• Pokoj č. 7 (Honza a Martin Kalouskovi, Honza Žurovec)
• Stan č. 2 (Martin Vltavský a Adam Syrko)

Výsledek olympiády

Výsledek olympiády by bylo časově příliš náročné sepsat. Tak alespoň vyzvedneme výkon Kubíka Starého, který jako mališ skončil na třetím místě u velišů (nejstarší kluci)!

Výsledek celotáborové hry

Mališi:

1. Ruďáci
2. Matildy
3. Zelenáči

Veliši:

1. Modrasové
2. Bombasové
3. Žluťasové

Fotky z dnešního dne budou zítra, tím skončí hlavní pirátské vysílání.
Za nás všechny: bylo nám s vámi dobře, byli jste skvělí!

Radomír Orkáč (aka Radys)

Text neprošel jazykovou úpravou. Narozdíl od Koběrova textu se nejedná o překlad z maďarštiny;-)